Jak se pozná kaz v zubu? Příznaky, které nemůžete ignorovat

Nejčastější otázka, kterou si lidé kladou, když cítí něco neobvyklého v ústech: kaz v zubu je tam? Ne každý kaz začíná bolestí. Některé se rozvíjejí tichým, ale ničivým způsobem - až do okamžiku, kdy je příliš pozdě. Pokud jste si všimli změny v barvě zubu, citlivosti na studeno nebo horko, nebo máte pocit, že něco není v pořádku, nečekejte, až to přejde samo. Většina kazu se dá zastavit, když ho chytíte včas.

Co vlastně kaz v zubu je?

Kaz v zubu není jen „černá tečka“. Je to bakteriální infekce, která pomalu rozkládá tvrdé tkáně zubu - nejprve sklovinu, pak dentin a v poslední fázi i zubní nerv. Bakterie ve vašich ústech přeměňují cukry z jídla na kyseliny, které postupně roztavují minerály ve sklovine. To je začátek. Když se tento proces nezastaví, vzniká dutina - a ta už se nezahojí sama.

Nejčastější místa pro kaz jsou plochy mezi zuby, hluboké brázdky na žvýkacích plochách molárů a oblasti u dásní, kde se snadno hromadí zbytky jídla a plak. A to i u lidí, kteří si pravidelně čistí zuby - protože čištění neodstraní všechno, pokud nejsou použity správné techniky.

První příznaky, které byste neměli přehlížet

Nejčastější chyba je čekat na bolest. Ale první příznaky kazu jsou mnohem jemnější:

• Změna barvy zubu: Bílé skvrny na povrchu zubu - často kolem dásní - jsou první známka demineralizace. Později se může objevit žlutá, hnědá nebo černá skvrna. To není jen špína - to je ztráta minerálů.
• Citlivost na studeno a horko: Pokud vás trápí krátkodobá bolest při pití studeného nápoje nebo horké kávy, a to i když jste si zuby pečlivě čistili, může to být příznak, že kaz dosáhl dentinu. Sklovina už nechrání nerv.
• Bolest při žvýkání: Pokud se bolest objeví jen při nějakém typu jídla - třeba tvrdé oříšky nebo sladké sušenky - může to znamenat, že kaz má tvar dutiny, která se při tlaku zatíží.
• Špatná chuť nebo zápach z úst: Pokud si všimnete, že vaše ústa cítí jinak, i když se čistíte, může to být důsledek rozkladu tkáně uvnitř zubu. Bakterie produkují zápachové látky, které neodstraníte čištěním.
• Červená, oteklá nebo krvácející dásň: Když se kaz rozšíří k dásni, může způsobit zánět. To není jen problém dásní - to je signál, že infekce se šíří.

Někteří lidé si myslí, že když nemají bolest, nemají kaz. To je nebezpečná iluze. Studie z Journal of Dental Research ukázaly, že až 40 % kazu u dospělých je bez příznaků, dokud není závažný.

Co se děje uvnitř zubu, když se rozvíjí kaz?

Zub má tři vrstvy: sklovina (nejtvrdší), dentin (měkčí, ale stále pevný) a pulpa (kde je nerv a cévy). Kaz začíná na povrchu - ale jakmile projde sklovinou, rychle se šíří v dentinu. Ten má tisíce mikroskopických kanálků, které umožňují bakteriím rychle proniknout k nervu.

Na tomto stupni už nejde jen o „dutinku“. Zub je v ohrožení. Pokud se kaz dostane do pulpy, nastává zánět - a to znamená, že budete potřebovat kořenové ošetření. A to už není malý zákrok. Je to delší, dražší a bolestivější než jednoduché vyplnění.

Nejlepší čas na zákrok je, když je kaz ještě jen v sklovině. Většinou stačí jednoduché vyplnění, které trvá 20-30 minut. A nevyžaduje ani lokální anestézii, pokud je kaz malý.

Co dělat, když si všimnete příznaků?

Nečekat. Neříkat si: „Zítra to zkontroluji.“

První krok: zkontrolujte zuby ve zrcadle. Použijte malé zrcátko a silné světlo. Hledejte tmavé skvrny, bílé skvrny, nebo místa, kde vypadá sklovina jako „rozpadlá“. Pokud vidíte něco podezřelého, zapište si, kde to je - a naplánujte návštěvu zubního lékaře do dvou týdnů.

Než půjdete k lékaři:

• Používejte zubní nit a pastu s fluoridem - pomáhají zpomalit rozvoj kazu.
• Vyhněte se sladkým nápojům a sušenkám mezi jídy - každý sladký zákuse je „výzva“ pro bakterie.
• Nečistěte zuby hned po jídle, pokud jste jedli něco kyselého (např. citron, jogurt, ovoce). Počkejte 30 minut, jinak poškodíte měkkou sklovinu.

Zubní lékař použije zrcátko, sondu a rentgen. Rentgen je klíčový - když je kaz v mezizubní oblasti, nevidíte ho zvenčí. A právě tam se kaz často rozvíjí bez příznaků.

Když už je kaz velký - co dál?

Ne každý kaz se dá vyplnit. Pokud je poškozeno více než 50 % zubu, může být nutná korunka. Pokud je nerv zasažen, bude potřeba kořenové ošetření. A pokud se infekce rozšířila do čelisti, může být nutné zub vytrhnout.

Toto všechno je drahé. A bolestivé. A časově náročné. A všechno by se dalo zabránit jednoduchou návštěvou u zubního lékaře - jednou za šest měsíců.

Nejčastější omyly, které zhoršují kaz

• Čištění jen jednou denně: Bakterie potřebují 12 hodin na to, aby vytvořily dostatečně kyselé prostředí na ničení skloviny. Čištění dvakrát denně je minimum.
• Nečištění mezi zuby: Zubní kartáček nečistí 35 % povrchu zubu. To je přesně tam, kde vzniká nejvíc kazu.
• Používání zubních past bez fluoridu: Fluorid znovu mineralizuje sklovinu - tedy opravuje poškození. Bez něj se kaz jen zhoršuje.
• Spánek s plakem: Během noci se bakterie množí nejvíc. Pokud si nečistíte zuby před spaním, děláte jejich večerní party.

Co můžete dělat doma, abyste zpomalili kaz?

• Používejte zubní nit denně - ideálně před čištěním.
• Volte pastu s alespoň 1450 ppm fluoridu.
• Pijte vodu místo sladkých nápojů. Pokud piješ něco sladkého, použij slámku - snížíš kontakt s zuby.
• Žvýkejte bezcukrovou žvýkačku s xylitolem po jídle - xylitol zabraňuje bakteriím přichytit se k zubům.
• Udržujte pravidelné návštěvy u zubního lékaře - každých 6 měsíců. Včasný záchyt je levnější a bezbolestnější.

Není potřeba být dokonalý. Stačí být konzistentní. Dostatečně čistit zuby, nejíst sladké mezi jídy a chodit na prohlídku - to je všechno, co potřebujete, abyste se vyhnuli velkým problémům.